Neplodnost znamená, že pár není schopen otěhotnět po pravidelném nechráněném pohlavním styku v průběhu jednoho roku. Neznamená to vždy, že žena nemůže otěhotnět nikdy.

Neplodnost se vyskytuje jak u mužů, tak u žen. Příčiny poruchy plodnosti nacházíme v jedné třetině u žen, v třetině u mužů a v poslední třetině to bývá komplikace u obou partnerů.

Věk ženy je velmi důležitým faktorem. Čím více se přibližuje k 35–40 rokům, tím je šance na otěhotnění nižší.

Pokud je ženě méně než 35 let, měli by partneři navštívit odborníka po jednom roce nechráněného pohlavního styku. Ženy nad 35 let by měly navštívit odborníka po šesti měsících snahy.

Na začátku je nutná anamnéza, kdy lékař zjišťuje základní informace o celkových onemocněních, životním stylu, zaměstnání a užívání léků a zejména gynekologickou anamnézu ženy. Poté se provádí gynekologické vyšetření a ultrazvuk pánve. Dalším vyšetřením může být zjištění průchodnosti vejcovodů.

Nejčastější léčbou je IVF (in vitro fertilizace), při které se vajíčko oplodní spermií mimo tělo ženy, tedy ve zkumavce. Častá je také metoda IUI (intrauterinní inseminace), během které odborník aplikuje při normálním spermiogramu odebrané spermie až do dělohy ženy. Tato varianta se využívá např. při poruše tvorby hlenu nebo při přítomnosti protilátek proti spermiím. Vždy záleží na individuální příčině neplodnosti a na vyhodnocení odborníka.

Ano, po porodu prvního dítěte mohlo v průběhu měsíců či let dojít k dalším komplikacím, které vedou k neplodnosti. Může se jednat o záněty, vznik endometriózy apod. Sekundární neplodnost je dokonce mnohem častější než ta primární. Tedy než schopnost otěhotnět napoprvé.

Ano, je to možné při využití metody IVF.

Ano, stres může být také příčinou neplodnosti.

Mužská neplodnost je stejně častá jako neplodnost u žen. Celkově je jedna třetina případů neplodnosti zapříčiněna problémem na straně muže, jedna třetina u žen a poslední třetina je způsobena kombinací potíží u obou partnerů.

Příčiny neplodnosti jsou různé, ne všechny můžeme ovlivnit životním stylem, nicméně někdy to lze. Kvalita spermatu se může výrazně zlepšit při pravidelném cvičení, zdravým stravováním nebo užíváním vitaminových doplňků (zinek, kyselina listová, vitamin C). Rozhodně není vhodné kouřit, pít alkohol nebo brát drogy.

Ano, tlak na cévy a nervy a k tomu zahřívání varlat během jízdy na kole mohou mít vliv na plodnost. Pro vývoj spermií je důležitá nižší teplota. Vhodné je také omezit nošení těsného prádla.

Krevní testy mohou sloužit ke genetickému vyšetření, tzv. karyotypové analýze. Toto vyšetření zkoumá velikost, tvar a počet chromozomů, jejichž odchylky mohou být příčinou chromozomálních vad a neplodnosti. Dále z krve můžeme zjistit hladiny hormonů. Mužský pohlavní hormon testosteron je nezbytný pro vývoj spermií a pohlavních orgánů. Jeho nedostatek může vést k poruše plodnosti.

Ďalej z krvi môžeme zistiť hladiny hormónov. Mužský pohlavný hormón testosterón je nevyhnutý pre vývoj spermií a pohlavných orgánov. Jeho nedostatok môže viesť k poruche plodnosti. 

Dárci musí splnit celou řadu požadavků, jde zejména o dobrý celkový zdravotní stav a skvělé reprodukční zdraví bez genetického zatížení. Omezení je také věkové, ženy dárkyně musí být ve věku 18–35 let, muži dárci 18–40 let.

Výběr se řídí vyplněným dotazníkem páru, dbá se na shodu v Rh faktoru a důležitou roli hraje také nejbližší fenotypová podobnost (barva očí, vlasů atp.).

Ano, metodami umělého oplodnění lze i v tomto případě otěhotnět. Podvázání vejcovodů je sice nevratné, ale vaječníky jsou nadále funkční a produkují vajíčka, která lze odebrat přímo z nich.

Důležité je připravit děložní sliznici pomocí hormonální terapie estrogeny. Dávky hormonů a jiných léků jsou individuální a odráží specifické potřeby a zdravotní stav příjemkyně. 

Mezi jednotlivými odběry by měl být odstup alespoň tři měsíce. Při nízkém zisku oocytů lze ale provádět stimulace častěji, nebo dokonce dvakrát v rámci jednoho cyklu.

Oplození vajíček probíhá v laboratoři, vzniklé embryo se po kultivaci vkládá do dělohy příjemkyně

Přenos embrya (embryotransfer) se provádí po úspěšné několikadenní kultivaci embryí vzniklých v laboratoři.

Přenáší se jedno, maximálně dvě embrya. Každé embryo zvyšuje šanci na otěhotnění, ale přenos dvou a více embryí zvyšuje riziko mnohočetných těhotenství. Dvě přenesená embrya tak mohou být důvodem pro narození dvojčat. Moderní medicína se snaží vícečetnému těhotenství spíše předcházet.