Umělé oplodnění patří bezesporu k nejúspěšnějším terapiím neplodnosti. To ovšem neznamená, že každý pár, který umělé oplodnění podstoupí, se vytouženého miminka dočká. Jaká je tedy průměrná úspěšnost jednoho cyklu a kolik procent párů nakonec otěhotní?
In vitro fertilizace (IVF) neboli umělé oplodnění spočívá v tom, že se odeberou pohlavní buňky obou rodičů. K samotnému oplození pak dochází takzvaně „ve zkumavce“. Když takto vzniklá embrya čítají 4–10 buněk, jsou vrácena zpět do těla matky. Je možné je též zmrazit a využít později.
Jako první přišla díky této metodě na svět Louise Brownová v roce 1978. Od té doby se počet dětí narozených pomocí umělého oplodnění vyšplhal k miliónům. Přesto neexistuje žádná garance, že každý cyklus skončí dobře, tedy narozením miminka. Úspěšnost jednoho transferu embrya u ženy mladší než 35 let je 33 %. Někdy je přeneseno více než jeden zárodek a v takových případech je šance na úspěch o něco vyšší. Vzhledem k tomu, že dokážeme embrya zamrazit, je možné transfer několikrát opakovat. Stejně tak lze vícekrát vyzkoušet i celý cyklus umělého oplodnění včetně odběru vajíček. Díky tomu nakonec otěhotní až 90 % zdravých žen.
Americká studie ukázala, že věk matky je pro úspěšnost umělého oplodnění zásadní. S přibývajícími roky totiž šance na kladné dovršení jednoho cyklu prudce klesá. A to:
Obecně platí, že čím je potencionální matka starší, tím hrozí větší riziko, že potratí. Pokud je k vytvoření embrya použito dárcovské vajíčko, pak úspěšnost metody ovlivňuje spíše věk dárkyně než budoucí matky.
Věk změnit nelze, ale další faktory, které snižují efektivnost umělého oplodnění, ovlivnit můžete. Patří mezi ně:
A jak velkou váhu tyto činitelé mají? Vyšší tělesná hmotnost snižuje šance až o třetinu, podobně jako pravidelné kouření.
Důležité je uvědomit si, že ačkoliv je umělé oplodnění laboratorní metodou, výsledek má nakonec, tak jako u přirozeného početí, v rukou jen a pouze příroda. Své šance nejvíce zvýšíte, pokud se nebudete na toto medicínské řešení příliš upínat a budete se věnovat i sama sobě a svému partnerovi.
(mak)
Zdroj:
http://fertility.treatmentabroad.com
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Čítať viac
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Čítať viac
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Čítať viac
