Jana s manželom nepatrili medzi páry, ktoré by sa obávali komplikácií spojených s otehotnením. Po troch rokoch vzťahu však Jana zistila, že má problémy s ovuláciou. Za ďalšie dva roky, keď mala 35 rokov, sa rozhodla podstúpiť prvé testy, ktoré mali odhaliť, prečo sa počatie vytúženého bábätka zatiaľ nepodarilo.
Zhruba po šesti měsících návštěv centra specializovaného na léčbu neplodnosti a sérii testů se pár dozvěděl, proč byly dosavadní pokusy o otěhotnění neúspěšné. Důvodem byly neprůchodné vejcovody, jedna z nejčastějších příčin ženské neplodnosti. Jana byla zaskočena nepříliš šetrným způsobem sdělení diagnózy. A protože manželům už od počátku neseděl neosobní přístup lékařů v tomto centru reprodukční medicíny, rozhodli se změnit zdravotnické zařízení a na doporučení přátel začali na konci léta 2018 docházet do gynekologického a IVF centra Gynem. „Upřímně, žádná klinika IVF nemůže vytvořit stoprocentně příjemné prostředí. Člověk je tam z nepříjemného důvodu, absolvuje řadu vyšetření, smiřuje se s diagnózou, pocítí bezmoc i naději. Ale v Gynemu tomu dávají lidskou tvář,“ hodnotí po svých zkušenostech Jana.
Janu v novém zařízení převzal do své péče MUDr. Luboš Vlček. Kompletní vyšetření ukázala na kolekci tekutin v oblasti vejcovodu, které brání jeho průchodnosti. Současně vzniklo podezření na tzv. sactosalpinx (uzávěr té části vejcovodu, která ústí do dutiny břišní). Jana podstoupila operaci, při níž byl postižený vejcovod odstraněn, aby nekomplikoval další průběh léčby. Pacientka přiznává, že operace pro ni byla psychicky nejnáročnějším momentem celé léčby. Ale pomohlo jí, že mohla se svým ošetřujícím lékařem ještě před zákrokem v klidu probrat všechny detaily a dostala odpovědi na své otázky. Zákrok proběhl podle plánu a Jana ho snášela nad očekávání dobře. I proto následovala jen krátká rekonvalescence a po ní bylo možné přikročit k umělému oplodnění.
Na začátku ledna roku 2019 už nic nebránilo začít s IVF (in vitro fertilizací – mimotělním oplodněním). To započalo první injekcí down regulace, umožňující utlumit vlastní hormonální systém pacientky a standardizovat léčbu pomocí stimulačních preparátů. Všechny hormony, které následně působí na vaječníky, jsou uměle dodávané. Jana hormonální léčbu zvládala velice dobře, v podstatě ji vůbec nevnímala. V únoru proběhl odběr vajíček, ze čtyř byla tři oplodněna a poté jedno embryo prošlo pětidenní kultivací. Z něj se nakonec narodila vytoužená dcerka Meda. Jana tak podstoupila jen jedno úspěšné umělé oplodnění. „Je to obrovská radost. Uvědomujeme si, že 37 let je pro otěhotnění hraniční věk. Jsme vděční, že se to v našem případě podařilo. Brali jsme to jako samozřejmé vyvrcholení procesu. Až později, s odstupem času, jsme plně pochopili, jaké štěstí jsme měli,“ říká Jana. Dcerka Meda se manželům narodila přesně v termínu, v říjnu 2019. Rodičům dělá radost, je zdravá a šikovná.
Právě neprůchodnost vejcovodů, respektive otázka, jak obejít nefunkční vejcovod a spojit vajíčko a spermii, byla primárním důvodem pro tvorbu metodiky v asistované reprodukci. Tato diagnóza patří mezi vůbec nejčastější důvody, proč ženy nemohou otěhotnět. Jana si původně přála vejcovod zachovat, operace se jí zdála příliš invazivní. Ale po diskuzi se svým lékařem s důvěrou prošla navrhovaným zákrokem. „Bohužel, konzervativní metody v léčbě neprůchodnosti vejcovodů neexistují. Žádné tabletky nám v tomto případě nepomohou. Pokud je vejcovod poškozený a rozšířený nějakou chronicky se tvořící tekutinou na podkladě infekce, tak naopak celkové výsledky v léčbě neplodnosti mohou být horší, pokud poškozený vejcovod ponecháme,“ vysvětluje MUDr. Vlček jeden z podstatných momentů Janiny léčby. Ošetřující lékař zároveň dodává, že v případě Jany k úspěchu přispěla i dobrá připravenost a spolupráce pacientky a částečně také štěstí. „Úspěšnost léčby v asistované reprodukci primárně záleží na věku pacientky. Samozřejmě, nejperspektivnější věková kategorie je pod 30 let, dále v rozmezí 30 až 35 let. Po 35. roce úspěšnost léčby začíná postupně klesat až do téměř nulových hodnot ve 42 letech pacientek,“ dodává MUDr. Luboš Vlček.
(nik)
Zdroje:
Moderná doba, ktorá nám všemožnými spôsobmi uľahčuje život, prináša do nášho sveta aj mnohé nástrahy, z ktorých niektoré narušujú prirodzený kolobeh vecí. Jedným z týchto prejavov môže byť skutočnosť, že čím ďalej tým viac párov nie je schopných počať potomka prirodzenou cestou a musia vyhľadať pomoc lekárov.
Čítať viac
Obezita je celosvetový problém, ktorý z roka na rok nadobúda na dôležitosti. Štatistické dáta totiž hovoria jasne. Napríklad v Českej republike bojuje s obezitou každý piaty človek. S nadváhou dokonca každý druhý. Okrem spojitosti so závažnými chorobami, s ktorými neprimeraná hmotnosť súvisí (kardiovaskulárne ochorenia, diabetes a pod.), sa táto problematika premieta aj do schopnosti žien otehotnieť a priviesť na svet zdravého potomka. Nenadarmo lekári vyzývajú ženy, ktoré plánujú počatie, k stabilizácii a optimalizácii telesnej hmotnosti. Ak je žena obézna (to znamená, že jej index telesnej hmotnosti [BMI – body mass index] je vyššie než 30 kg/m2), môže sa jej snaha o počatie a prežitie čarovného obdobia tehotenstva zásadným a veľmi nepríjemným spôsobom skomplikovať. V nasledujúcich odsekoch spomenieme niekoľko oblastí, ktoré s nadmernou telesnou hmotnosťou, počatím a tehotenstvom súvisia. Nevynecháme však ani problematiku podváhy u žien plánujúcich rodinu.
Čítať viac
Problémy s plodnosťou a liečba neplodnosti môžu v niektorých prípadoch trvať dlhšie, čo môže mať vážne emocionálne, fyzické a finančné vplyvy na ženu aj jej partnera. Problémy s častými kontrolami a stres z liečby sa môžu prejaviť aj na pracovnom nasadení. Je dobré nestrácať nádej, vytrvať a mať pozitívny prístup. Sú to práve zamestnávatelia, ktorí majú možnosť urobiť kroky vedúce k vytvoreniu chápajúceho a podporujúceho pracovného prostredia, ktoré bude vychádzať v ústrety individuálnym potrebám žien v tomto náročnom čase.
Čítať viac
